Biograd na Moru leží jen 8 km od Pakoštane. Dá se tam tedy i dojít, nebo dojet na kole. V obou případech pomůže dobře značená cykloztezka. Biograd je malebné přístavní městečko. Hned naproti leží ostrov Pašman od kterého ho odděluje pouhý 2 km úzký záliv. V něm se nacházejí další menší ostrůvky (dva nejbližší Planac a Sveta Katarina), na které se dá dokonce i doplavat, protože jsou vzdálené jen pouhých pár stovek metrů od pevniny. Biograd má dlouhou turistickou tradici a je také hodně oblíben u Českých turistů, kteří sem začali jezdit už za První republiky v roce 1920. Dnes je Biograd výstavním městem s krásných centrem skládajícím se z úzkých uliček. Hned vedle se pak nachází přístav, který patří k těm větším a můžou v něm kotvit i větší lodě. Nechybí krásné nábřeží s promenádou a všude kolem spousty obchůdků, kavárniček ale i atrakcí pro děti. Hezkým výletem je i plavba trajektem na protější ostrov Pašman. V Biogradu najdete i rozsáhlou obchodní síť, nechybí ani větší markety, jako je například Plodine nebo Konzum. Pár obrázků je pod textem, webové stránky města jsou ZDE.

Do národního parku vede pět vchodů (ulaz): Skradin (otevřeno 9 - 16 hod.), Lozovac (9 - 16 hod.), Roški slap, Burnum a Kistanje. Nejlépe si výlet užijete, když autem pojedete do městečka Skradin, vzdáleného od Pakoštane 65 km. Nemusíte ani na dálnici, stačí, když se budete držet staré jadranské magistrály směrem na Šibenik (silnice č. 8 - Split). Ve Skradinu si koupíte jízdenku na loď, která vás odveze až pod vodopády. Součástí jízdenky je i vstupenka do Národního parku a zaplatíte za ní 95 HRK za dopělého a 70 HRK za dítě od 7 do 14 let (ceny v roce 2012). Platí samozřejmě i pro zpáteční plavbu do Skradinu. Pár obrázků je pod textem, webové stránky parku jsou ZDE.

Do Zadaru je to 30 km. Město (80 tis. obyv.) a přístav, hlavní středisko Severní Dalmácie. Významný trajektový přístav, mj. i hlavní východisko trajektů i lodí do italské Ancony. Má dva jachtařské přístavy - mariny: Borik a Tankerkomerc. Stará část města se rozkládá na poloostrůvku. V 16. stol., v době největšího tureckého nebezpečí, byla prokopána šíje, takže vzniklý hluboký příkop zalilo moře, v době míru se příkop zase zasypával.Město je pro své početné cenné historické a kulturní památky i pro svá kulturní zařízení jedním z nejpřitažlivějších míst v Dalmácii. Zařízení pro cestovní ruch jsou v Zadaru soustředěna především v letovisku na severním předměstí zvaném Borik (též Puntamika). Letovisko má starou lázeňskou tradici, je krásně upraveno, má bohatou vzrostlou vegetaci. Zadar má jednu novou velkou atrakci - "Mořské varhany", kterou lze najít na nedávno upraveném nábřeží v nejzápadnější části starého města (Morske orgulje). Na stejném místě se nachází i světelná instalace "Pozdrav slunci" (Pozdrav suncu), jejíž efekty jsou k vidění pouze za tmy. Mořské varhany jsou opravdu světovým unikátem. Mořské varhany vydávají alespoň při menším vlnobití libozvučné tóny. Inspirací byl přírodní jev, zvuky, které se v blízkosti Zadaru za určitých přírodních podmínek, tj. při alespoň menším vlnobití, ozývají z vodou zaplavované skalní rozsedliny skalnatého pobřeží. Mořské varhany se skládají z 35 trubek o různém průměru. V každé trubce je otvor, trubky jsou různě dlouhé a různý je i jejich náklon. Na nich jsou pak umístěny píšťaly, které budou vydávat 7 akordů složených z 35 tónů vyluzovaných proudem vzduchu vytlačovaného v trubkách vzdutými vlnami. Varhany jsou instalovány přímo ve starém městě na Istrijském nábřeží (Istarska obala) na místě zvaném punta, což je západní špička městského poloostrova. Varhany jsou zabudovány do stupňovitě upravené pobřežní zdi a jejich malebný zvuk se line z jednotlivých otvorů. Je tu tak vytvořeno široké schodiště, po němž lze sejít až k mořské hladině, na jehož schodech lze posedět a zaposlouchat se do libozvučných tónů. Vše působí velmi přirozeně a esteticky. Pár obrázků je pod textem, webové stránky regionu jsou ZDE.

Proslulý Šibenik je vzdálen necelých 50 km a je druhým největším městem v severní Dalmácii. Nachází se při devět kilometrů dlouhém zálivu, do nějž ústí řeka Krka. Šibenik je považován za nejlépe chráněný přístav na Jadranu a je obklopen 240 ostrovy. Obydleny jsou Murter, Krapnj, Kaprije, Prvic, Zlarin a Žirje. Za výlet lodí – třeba nájemných taxíkem – rozhodně stojí Zlarin, proslulý zpracováním korálů, a Krpanj, kde ve zbrusu novém hotelu Spongiola najdeme nejen překvapující expozici historie potápění a dnes moderní potápěčskou školu. Ostrov je navíc populární jako středisko lovců mořských perel. Prohlídka samotného Šibeniku nemůže opomenout především katedrálu sv. Jakuba. Stavěla se od roku 1431 až do roku 1561 a jde o nejvýznamnější renesanční stavbu v zemi. Zajímavostí je 74 portrétních bust na plášti chrámu – na vlysu apsid. Stavba je postavena z vápence a mramoru z ostrova Brač. Před ní stojí bronzový pomník Juraje Dalmatince od slavného Ivana Meštroviče. Katedrála nechybí na seznamu kulturně historických památek vývoje lidstva UNESCO od roku 2000. Za pozornost také stojí někdejší opory městského opevnění – pevnosti sv. Anny, sv. Jana a pevnost Šubičevac. V jižní části Šibeniku na poloostrově necelých 5 kilometrů od centra, se rozprostírá turistický komplex Solaris, který byl nedávno kompletně zrekonstruován a nabízí nejen excelentní ubytování a stravu, ale i spoustu zábavy, sportu a širokou nabídku výletů po moři a pevnině. V Solarisu je též postaven jedinečný Aqualand v Chorvatsku. Několik obrázků je pod textem, webové stránky města jsou ZDE.

Svou rozlohou 30,2 km2 je největším jezerem v Chorvatsku. Vzniklo zaplavením krasového pole podzemními vodami. Je spojeno s mořem umělým kanálem Prosika, část jezerních vod odtéká i přírodními podzemními cestami do Pirovackého zálivu. Jezero je odděleno od moře úzkým vyvýšeným pruhem pevniny - šíjí, o délce 13 km. Nejvhodnější přístup je právě z obce Pakoštane (0,4 km) nebo z městečka Vrana ve vnitrozemí (7 km). Vranské jezero bylo původně sladkovodní, ale vzhledem k propojení s mořem je jeho voda lehce slaná. V této brakické vodě žijí jak sladkovodní ryby, tak i mořské. Jezero je proslulé bohatstvím ryb (kapři, štiky, úhoři aj.). Má-li turista zájem, může si v místním turistické kanceláři nebo kanceláři turistického sdružení, nebo i v místní restauraci u jezera zakoupit povolenku k rybolovu (rybářský lístek) na jeden den nebo na delší dobu.Na bažinatých březích jezera hnízdí spousta nejrůznějších vodních ptáků. Ráj pro tzv. birdwatching - pozorování ptáků a jejich fotografování.V severozápadní části jezera je ornitologická rezervace o rozloze 8,83 km2. V roce 1999 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Vranské jezero o rozloze 57 km2. V roce 2013 byla zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci tzv. Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů.Z vnitrozemí je východiskem k jezeru městečko Vrana. Za ním severním směrem se prostírá velmi úrodný kraj, Vranské polje (Vransko polje), součást pahorkatiny Ravni Kotari. Na velmi staré zdejší osídlení již v antické době ukazuje hlavně akvadukt, který zásoboval vodou antickou Iaderu, dnešní Zadar. Ve Vraně, která se ve středověku nazývala Laurana či Aurana, se narodili dva významní raně renesanční umělci, kteří působili většinou v Itálii, a to sochař a malíř Franjo Vranjanin (Francesko Laurana) a stavitel Lucijan Vranjanin (Luciano de Laurana). Pod uvedenými italskými jmény jsou známi v dějinách výtvarného umění. V městečku Vrana se z turecké doby dochovala pozoruhodná stavba, neobvyklá v celé Dalmácii, tzv. Maškovića han, někdejší turecký zájezdní hostinec - karavanseraj, který dal postavit v polovině 17. stol. zdejší rodák, turecký vezír Jusuf Mašković. Při severním břehu jezera, nedaleko od Pakoštane, je kemp Crkvine, který je výrazně zaměřen na rybářskou klientelu a přímo v kempu je prodejna rybářských lístků a potřeb pro rybáře. V posledních letech byly vybudovány pěší a cyklistické stezky kolem Vranského jezera, které umožňují i krásné pohledy z vyhlídkových bodů nad východními břehy jezera. Několik obrázků je pod textem, webové stránky o jezeru naleznete ZDE.